Největší karlovarská kolonáda postavená z kamene v pseudorenesančním slohu byla otevřena v roce 1881 a kryje celkem pět minerálních pramenů. Atika kolonády je doplněna alegorickými sochami představujícími jednotlivé měsíce roku. V minulosti byla přirovnávána například k záhonu mrkví.

Zdobená montovaná litinová kolonáda je posledním pozůstatkem koncertní a restaurační haly zvané Blanenský pavilon, postavené v letech 1880 – 1881 podle projektu slavných vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Od roku 2001 zde nově vyvěrá také Hadí pramen.

Bílá dřevěná kolonáda architektů Fellnera a Helmera byla původně provizoriem. To však trvá již přes 130 let a čas z krásy bohatě vyřezávané stavby ve švýcarském stylu se sloupovou arkádou a sedlovou střechou nijak neubírá. Zajímavostí je reliéf Karla IV. zobrazující legendu o založení města.

Vřídlo, největší a nejvydatnější léčivý pramen Karlových Varů, krylo od 16. století mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Dnes jej obklopuje stavba ze 70. let 20. století architekta Jana Otruby, byť se objevují snahy vrátit jí vzhled té litinové z roku 1879.

Zámecká kolonáda byla otevřena v roce 1913. Je rozdělena na dvě části. Kolonáda Horního pramene je volně přístupná veřejnosti a zastřešuje Zámecký horní pramen. Kolonáda Dolního pramene je přístupná jen klientům Zámeckých lázní, ale Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden také na Tržní kolonádu.

Chrám byl vystavěn v letech 1732 až 1736 slavným architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem ve stylu baroka. Kostel je architektonickou dominantou karlovarské lázeňské kolonády. Prohlédnout si jej můžete denně, při bohoslužbě i mimo ni. Za návštěvu také stojí podzemí kostelas unikátní pohřební kaplí.

Tento architektonický skvost naleznete v ulici Krále Jiřího. Byl vystavěn podle vzoru byzantsko-staroruského chrámu v Ostankinu u Moskvy. Potřebné finance na stavbu kostela byly získány díky sbírce mezi zámožnou srbskou a ruskou lázeňskou klientelou a šlechtou.

Galerie je odborným zařízením, které od roku 1953 v lázeňském prostředí Karlových Varů a jejich regionu uchovává, zhodnocuje a přibližuje české umění 20. století ve stálých expozicích, věnuje se publikační a vzdělávací činnosti. Program krátkodobých výstav sleduje převážně současné umělecké dění českých autorů.

Muzeum sídlí v barokním domě Zlatý klíč na Nové louce. Dnes je moderním informačním a badatelským centrem pro dokumentaci karlovarského lázeňství a historicko-stavebních památek Karlovarska. Muzeum pečuje o sbírky užitého umění – sklo, porcelán, nábytek, textil i práce karlovarských puškařů a brusičů vřídlovce.

Jan Becher Muzeum je přímo na místě bývalé továrny na Steinberkách, kde Becherovka více než sto let pramenila. Původní továrnu dal roku 1867 vystavět zakladatel Jan Becher. Během prohlídky navštívíte některé z původních sklepních prostor a ochutnáte několik specialit z muzejního baru. V prodejně si můžete Becherovku zakoupit.

Zdejší vrch s nádherným rozhledem vypínající se nad lázeňským městem objevil pro turistiku karlovarský nožíř Václav Drumm. Dobové průvodce propagovaly po celé 19. století toto místo jako nejlepší výhled na město. Lanová dráha byla na vrchol kopce vybudována roku 1909. Součástí zděné vyhlídkové věže se stal i moderní elektrický výtah.

Podnět ke stavbě rozhledny na Výšině věčného života nad Karlovými Vary dala belgická princezna Stefanie, manželka rakouského korunního prince Rudolfa Habsburského, která byla ohromena zdejším výhledem při jedné ze svých procházek do okolí lázeňského města. K rozhledně vede trasa kopcovitým terénem. Od roku 1957 se rozhledna jmenuje Goethova vyhlídka.

Patrně nejstarší vyhlídkovou stavbou v lázeňském městě je dřevěný altánek na skalním suku u Jeleního skoku přímo nad centrem Karlových Varů. Altán zde nechal postavit v roce 1804 karlovarský rodák, bohatý vídeňský obchodník Mayer, podle něhož se nazývá rovněž Mayerův gloriet. Altánek je doplněn dřevěným zábradlím mezi sloupy a lavičkami.

Kolem roku 1640 byly na vrcholu Tříkřížového vrchu vztyčeny jako výraz úspěšné rekatolizace města o okolí tři velké dřevěné kříže, symbol biblické Golgoty. V okolí je dodnes zachováno betonové koryto rozestavěné lanovky, základy horní stanice a torza dalších staveb. V roce 2000 byl před Třemi kříži vystavěn na střeše poválečné betonové vojenské pozorovatelny dřevěný vyhlídkový altán.

Pseudogotická cihlová rozhledna v podobě minaretu se dvěma vyhlídkovými ochozy byla postavena jako kopie rozhledny v severoněmeckém Schleswigu. Rozhledna plnila funkci altánu a hned po svém otevření se dočkala velkého zájmu návštěvníků z řad lázeňských hostů. Z prvního ochozu rozhledny byly při různých oslavách odpalovány ohňostroje.